Geologické procesy vzniku kaňonu

Kaňony jsou hluboká, úzká údolí se strmými stranami, která jsou výsledkem dlouhodobé geologické aktivity.

Kaňon Základní charakteristika Kaňon je velice úzké údolí a hluboké údolí, které vzniklo při výrazné převaze lineární hloubkové eroze nad vývojem svahů. Údolní svahy kaňonu jsou strmé, skalnaté (místy svislé až převislé). Šířka údolí je nahoře takřka stejná jako v dolní části. Výskyt v ČR Kaňon Labe u Hřenska, kaňon Dyje v NP Podyjí, kaňon Ohře.

Jejich vznik závisí na kombinaci eroze, tektonického pohybu a specifických podmínek prostředí.

Vodní eroze působí jako primární tesařská síla prořezáváním vrstev horniny.
Tektonické pohyby poskytují nezbytné změny nadmořské výšky ke zvýšení vodní energie.
Atmosférické podmínky a gravitace ovlivňují rozšiřování a tvarování stěn kaňonu.

Základní mechanismy rozvoje Canyonu

Snížení: K tomu dochází, když řeka nebo potok teče přes náhorní plošinu.

Voda využívá sedimenty a kameny k rozmělňování skalního podloží a prohlubování kanálu v průběhu milionů let.
Tektonický vzestup: Jak se zemská kůra posouvá, velké plochy pevniny se tlačí nahoru. Pokud je již řeka přítomna, stoupání zvyšuje gradient a dává vodě více kinetické energie k erozi půdy pod ní.
Boční eroze: Zatímco řeka klesá dolů, stěny kaňonu podléhají zvětrávání.

Vítr, déšť a led lámou skálu, což způsobuje, že se vrchol kaňonu rozšiřuje.

Vznik kaňonu působením proudu řeky Kaňony vznikají erozním působením vody na sedimentární horninu vápenec. Tato sedimentární hornina vznikla usazováním schránek mořských živočichů. V moři se schránky usazují rovnoměrně a vznikají velké plošiny usazené horniny.

(Není samozřejmě tvořena pouze vápencem, jsou zde např. jíly a jiné příměsové horniny.) Ty.

Porovnání geologických sil

Formační síla	Primární akce	Vliv na strukturu
Fluviální eroze	Vertikální řez vodou	Vytváří hluboké a úzké kanály
Tektonický vzestup	Vertikální pohyb kůry	Udržuje nebo zvyšuje rychlost eroze
Fyzické zvětrávání	Cykly mrazu-tání a větru	Přispívá ke zhroucení a rozšíření stěny
Hromadné plýtvání	Gravitační pohyb trosek	Odstraní uvolněný materiál ze základny

Faktory životního prostředí ovlivňující tvar

Konečný vzhled kaňonu je určen místním prostředím a použitými materiály.

Tvrdost hornin: Tvrdší horniny, jako je žula, odolávají erozi, což často vede k úzkým strmým útesům.

Měkčí skály jako břidlice nebo pískovec snadno erodují a vytvářejí širší svahy.

Pohľad dole z Bright Angel trail na Grand Canyon. Antelope Canyon Kaňon je geologický útvar. Ide o úzke údolie so strmými až vertikálnymi bočnými stenami.

Prvým predpokladom vzniku kaňonu sú nevyrovnané spádové pomery, teda rýchlo tečúca rieka. Pretože čím rýchlejšie tečie, tým väčší objem kameňov, hrúd a piesku môže unášať. Čím viac úlomkov sa prevaľuje a poskakuje po riečnom dne, tým rýchlejšie sa obrusuje podložie. Rieku tečúcu v prielome možno prirovnať nekonečnému pásu brúsneho papiera, ktorý.

Rozlišujeme dva druhy kaňonu a to podmorský a suchozemský. Vzniká väčšinou v odolnej ploche sedimentárnych vrstiev. Pretekajúca voda v riečnom koryte postupne eroduje vrstvu za vrstvou, čo zarezáva kaňon stále.

Sychravé podnebí: V suchém podnebí je méně vegetace, která udrží půdu na místě, a méně konzistentní vody k odplavení úlomků, což často vede k zubatějšímu vzhledu po schodech.
Objem vody: Samotné množství vody a množství abrazivního sedimentu, které nese, určuje, jak rychle je půda vytesána.
Čas: Nejvýznamnější kaňony jsou výsledkem nepřetržitých geologických procesů probíhajících v průběhu milionů let.

Obvykle jsou širší než kaňony a mohou dosáhnout velkých délek.

Geologické procesy, které vedou ke vzniku kaňonů, jsou podobné jako u kaňonů, ale s některými specifickými rozdíly. Říční eroze a boční eroze Stejně jako kaňony hraje při tvorbě kaňonů zásadní roli říční eroze.

Kaňon je hlboké a úzke údolie, ktoré vzniklo eróziou hornín, najčastejšie vodou. Môže mať strmé svahy a často je súčasťou riek alebo potokov.