I když jde o postupný proces s mnoha odchylkami, životní cyklus vodopádů v podstatě probíhá podle jednoho ze dvou základních modelů. V prvním případě jde o postupné rozrušování odolné hrany útesu zpětnou erozí, protože se řeka snaží vyrovnat spádové poměry svého řečiště.

Geologický proces tvorby vodopádů

Nejvyšším vodopádem světa je Tugela v Jihoafrické republice ( m). [2] Nejvyšší stupeň má ale Angelův vodopád ve Venezuele ( m), a je tak nejvyšším volným vodopádem. [2] Největší systém vodopádů (2,7 km široký přepadový lem a v závislosti na roční době až samostatných vodopádů) představují vodopády Iguaçu na hranici mezi Brazílií a.

Vodopády se tvoří tam, kde řeka teče přes odolné vrstvy hornin.
Měkčí hornina dole eroduje rychleji než tvrdší hornina nahoře a vytváří vertikální pokles.
Hydraulické působení a otěr časem podkopávají tvrdou čepici.
Nepodepřený vrchní kámen se nakonec zhroutí a vodopád ustoupí proti proudu.
Ponořovací bazény se tvoří na základně vlivem erozivní síly padající vody.

Vlastnosti hornin a charakteristiky vodopádů

Typ skály	Rychlost eroze	Typické funkce vodopádu
Tvrdý (např. žula)	Pomalý (1–10 mm/rok)	Vysoké vertikální kapky, stabilní konstrukce
Střední (např. dosažení profilu rovnováhy trvá jednotky až desítky milionů let Vodopády vznik vodopádů má dvě základní příčiny: strukturně-geologické: říční dno tvořeno různě tvrdými horninami morfologické: zlomové svahy nebo visutá údolí v dříve zaledněných oblastech vodopády ustupují zpětnou erozí směrem. vápenec)	Střední (10–100 mm/rok)	Víceúrovňové schody, časté pády kamenů
Měkký (např. pískovec)	Rychlý (100+ mm/rok)	Krátké výšky, rychle se měnící tvar

Typ skály

Rychlost eroze

Typické funkce vodopádu

Tvrdý (např.

žula)

Pomalý (1–10 mm/rok)

Vysoké vertikální kapky, stabilní konstrukce

Střední (např.

dosažení profilu rovnováhy trvá jednotky až desítky milionů let Vodopády vznik vodopádů má dvě základní příčiny: strukturně-geologické: říční dno tvořeno různě tvrdými horninami morfologické: zlomové svahy nebo visutá údolí v dříve zaledněných oblastech vodopády ustupují zpětnou erozí směrem.

vápenec)

Střední (10–100 mm/rok)

Víceúrovňové schody, časté pády kamenů

Měkký (např. pískovec)

Rychlý (100+ mm/rok)

Krátké výšky, rychle se měnící tvar

Změny gradientu koryt řek vytvářejí počáteční podmínky vertikálního proudění.
Zlomy nebo zlomy ve skalním podloží urychlují vývoj vodopádů.
Pravidelné záplavy zvyšují míru eroze v místech vodopádů.

Vodopád Základní charakteristika Vodopád je stupeň se svislou nebo příkrou stěnou (obvykle skalní) v říčním korytě, přes který přepadá vodní tok.

Výška by měla dosahovat několika metrů (přesné kriterium výšky není), nižší vodopádový stupeň je skalní práh. Soustava na sebe navazujících vodopádů se nazývá kaskáda, vodopád s širokým přepadem je.

Vznik vodopádů Jak vlastně vzniká vodopád?

A další otázka, jak vznikají peřeje a vodopády Peřej (slap) vzniká tam, kde vrstvy nebo pruhy tvrdší horniny probíhají napříč vodním korytem. Erozí říčního dna se vodopád postupně mění ve vodní proud.

Ať už jde o tenké stužky a nebo zpěněné proudy, všechny vděčí za svůj vznik ostré změně ve výšce říčního koryta. Celá řada největších vodopádů na světě padá z okraje široké náhorní plošiny.